Elektrické napětí

Značí se písmenem U, jednotkou je volt [V]. Jednotka napětí je pojmenovaná po italském fyzikovi jménem Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta.

Elektrické napětí vzniká mezi dvěma místy, které mají rozdílný elektrický potenciál, který se značí φ,  jednotka je volt [V]. 

V každém bodě elektrického pole má náboj určitou potenciální energii. Za místo s nulovou hodnotou této energie považujeme povrch Země (a předměty s ním spojené). Má-li těleso vyšší potenciál než Země, říkáme, že má potenciál kladný. Má-li naopak těleso nižší potenciál než Země, říkáme, že má potenciál záporný.

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1. Hladiny potenciálu elektrického náboje 

Napětí je vždy spojeno s elektrickým proudem (I) a elektrickým odporem (R). O tomto vztahu hovoří Ohmův zákon: 

Napětí si lze také představit jako nějakou sílu, která protlačuje obvodem elektrony a tím způsobuje elektrický proud. Když je napětí příliš nízké, pak nestačí na to, aby začal protékat elektrický proud. Naopak při vysokém napětí může být proud nadmíru velký a hrozí, že dojde k přetížení.

Rozlišujeme dva typy napětí, stejnosměrné a střídavé [2]:

Stejnosměrné napětí:

  • v čase se nemění,

  • zdrojem může být například baterie (galvanický článek, akumulátor). 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2. Průběh stejnosměrného napětí v čase [1]

 

Střídavé napětí:

  • časově proměnné (napětí na konci závitu se harmonicky mění),

  • zdrojem je otáčející se závit (cívka) v magnetickém poli.

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr.3. Průběh harmonického střídavého napětí v čase [1]

 

Elektrotechnické normy a předpisy dělí elektrické napětí podle velikosti do následujících napěťových stupňů:

  • malé napětí, značka mn, do 50 V,
  • nízké napětí, značka nn, 50 V až 1000 V,
  • vysoké napětí, vn, 1000 V až 52 kV,
  • velmi vysoké napětí, vvn 52 kV až 300 kV,
  • zvláště vysoké napětí, zvn 300 kV až 800 kV,
  • ultra vysoké napětí, uvn více než 800 kV.

Napětí se vyskytuje i u statické elektřiny, která vzniká v různých situacích, například když jsou v kontaktu dva materiály. Napětí mezi vzniklými náboji nemusí být zanedbatelné. Například při chůzi po vlněném koberci může vzniknout napětí až 14 kV. Při svlékání šatů z umělých vláken může také vzniknout napětí až 10 kV

Tyto hodnoty se mohou zdát ve srovnání s napětím, které je přítomno v naší elektrické síti ohrožující. Záleží však i na hustotě elektrických nábojů a ta je v těchto případech velmi malá. Proto se tato napětí v řádech kV projeví jen jako slabé praskání.

Reference

  1. Časový průběh obvodových veličin. ELUC: https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/526.
  2. Vznik střídavého proudu - zápis do sešitu. Fyzika 007: http://www.fyzika007.cz/elektrina-a-magnetismus/stridavy-proud/vznik-stridaveho-poroudu.
  3. Stoklasa František, Ing., Elektrické napětí. Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj: https://coptkm.cz/portal/reposit.php?action=0&id=32958&revision=-1&instance=2.
  4. Dufková, Marie. Fyzika a klasická energetika. Elektrostatický náboj: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/634-tema-elektrostaticky-naboj.