Národní akční plán

Jedná se o soubor konkrétních opatření, které zajišťují plnění cílů zadaných Evropskou unií. Existuje například NAP pro obnovitelné zdroje energie, NAP energetické účinnosti ČR, NAP Smart grids, NAP čisté mobility, NAP jaderné energetiky.

Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie [1]

Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (NAP pro OZE) je jedním z kroků, jak snížit závislost České republiky na fosilních palivech. Materiál, který dne 25. ledna 2016 schválila vláda, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími resorty a subjekty, mezi nimiž bylo zastoupeno Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Energetický regulační úřad, Komora OZE a zástupci asociací provozující OZE.

NAP pro OZE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a pro Evropskou unii jako celek z této směrnice vyplývá cíl v roce 2020 dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl Evropskou Komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle musí zároveň zajistit minimálně 10% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě. [1]

 

Národní akční plán energetické účinnosti ČR [2]

Národní akční plán energetické účinnosti/efektivity (NAPEE) popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně úspor při dodávkách, přenosu či přepravě a distribuci energie, jakož i v konečném využití energie.

První NAPEE pro Českou republiku byl zveřejněn v roce 2007, druhý pak v roce 2011. Oba tyto plány byly vypracovány dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (ESD). Cílem pro ČR stanoveným touto směrnicí je snížení roční průměrné spotřeby energie z let 2002—2006 o 9 % v období let 2008 — 2016. Směrnice ESD byla k 5. 6. 2014 nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED), s tím, že původně vytyčené vnitrostátní cíle jednotlivých členských států do roku 2016 byly rozšířeny.

V pořadí již třetí NAPEE uvádí odhad očekávaných úspor energie do roku 2020, a to jak v domácnostech, tak v průmyslu, v zemědělství, v dopravě a v sektoru služeb. Plán uvádí politicko—ekonomická opatření k dosažení vnitrostátního orientačního cíle do roku 2020, kdy by měla Česká republika dosáhnout tzv. celkových nových úspor na konečné spotřebě energie ve výši 47,78 PJ (13,27 TWh). NAPEE—III schválila vláda dne 22. 12. 2014 svým Usnesením č. 1085/2014. Materiál byl následně vložen do databáze strategií.

Čtvrtá aktualizace NAPEE byla zpracována v návaznosti na dokončení procesu schválení programů financovaných z Evropských investičních a strukturálních fondů. V rámci aktualizace byl přepočítán kumulativní cíl úspor energie v konečné spotřebě podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti dle metodiky Eurostat na hodnotu 50,67 PJ (14,08 TWh) a na základě vyhodnocení současného nastavení alternativního schématu byla přidána další politická opatření v oblasti bytové výstavby, průmyslu, dopravy, zemědělství a zvýšení energetické účinnosti na úrovni samosprávy. Vláda ČR aktualizaci NAPEE schválila dne 16. 3. 2016 svým usnesením č. 215. [2]

 

Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG) [3]

Zavedení a využití inteligentních sítí bude v blízké budoucnosti nezbytnou součástí zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Integraci velkého objemu výroby elektřiny z intermitentních zdrojů do ES ČR a očekávaný nárůst výroby také v malých zdrojích připojených do distribuční sítě nebude možné zvládnout bez zavedení nového způsobu řízení soustavy a inteligentních sítí. Využívání prostředí inteligentních sítí bude také nezbytné pro rozvoj trhu s elektřinou a pro jeho využívání aktivními spotřebiteli, a také spotřebiteli — výrobci. Spotřebitelům navíc poskytnou inteligentní sítě technologickou podporu pro zvýšení účinnosti užití energie.

NAP SG předpokládá postupné zavedení inteligentních sítí a dalších opatření v několika etapách. Investice do inteligentních sítí jsou investicemi do infrastruktury a promítnou se do regulované složky ceny za elektřinu. Proto je potřeba přizpůsobit způsob a rychlost zavedení inteligentních sítí přínosům pro spotřebitele. Předložený NAP SG bere v úvahu nákladovou optimalizaci. Součástí NAP SG je ucelený návrh opatření, která zajistí přípravu a realizaci nutných změn optimálním způsobem, a harmonogram, kdy je nutné jednotlivá opatření realizovat. Vícenáklady na realizaci SG budou financovány prostřednictvím tarifů (platbami koncových zákazníků, odebírajících elektrickou energii) a případně prostřednictvím dotačních titulů OP PIK, čili bez dopadu do veřejných rozpočtů. [3]

 

Národní akční plán čisté mobility [4] 

NAP CM vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která v případě elektromobility a zemního plynu (a částečně rovněž vodíku) stanoví členským státům povinnost rozvíjet příslušnou infrastrukturu dobíjecích a plnících stanic. NAP CM stanoví požadavky na výstavbu plnících a dobíjecích stanic s časovým horizontem mezi léty 2020 a 2030.

Podpora nízkoemisních vozidel přispěje ke snížení produkce emisí ze sektoru silniční dopravy, a to především ve městech a aglomeracích, kde je doprava hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší. Kromě pozitivních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel přinese rozvoj čisté mobility též menší závislost na ropě a představuje obrovský potenciál pro český automobilových průmysl.

Kromě posouzení současného stavu a budoucího rozvoje trhu obsahuje materiál i řadu opatření, která by bylo vhodné postupně v dalších letech realizovat, aby se podařilo zvýšit počet elektromobilů a vozidel na alternativní pohon na českých silnicích a vybudovat pro ně potřebnou infrastrukturu.

Materiál v souladu s uvedenou směrnicí cílí na ta alternativní paliva, která jsou "na prahu plného komerčního využití". To se tedy netýká například LPG a biopaliv. Evropská směrnice konstatuje, že "infrastruktura LPG je poměrně dobře rozvinutá a zahrnuje značné množství již funkčních plnicích stanic v Unii". Na druhou stranu NAP CM nenavrhuje ani žádné omezení současného stavu, kdy je LPG podporováno na bázi nižší spotřební daně. Rovněž biopaliva jsou zde zmíněna pouze okrajově s odkazem, že jejich problematikou se bude detailně zabývat Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. [4]

 

Národní akční plán rozvoje jaderné energeticky v České republice  [5]

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR byl vytvořen na základě usnesení vlády České republiky č. 243 k aktuálnímu stavu příprav výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín ze dne 9. dubna 2014. Tento dokument pak navazuje na aktualizovanou Státní energetickou koncepci a v mezích jejího strategického zadání transformuje dílčí cíle tohoto dokumentu do konkrétních realizačních kroků. Realizační kroky a role státu jsou popsány v oblastech, jakými jsou regulace v oblasti jaderné bezpečnosti; zajištění dlouhodobě udržitelné infrastruktury potřebné pro výstavbu; dlouhodobý bezpečný provoz jaderných zařízení a jejich vyřazování z provozu; ukládání jaderného odpadu všech kategorií, a to jak z jaderné energetiky, tak i jaderného výzkumu, medicíny a průmyslu; výzkum v oblasti jaderné energetiky nebo školství a vzdělávání. [5]

Reference

  1. MPO odbor, 32100. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 2 2016. https://www.mpo.cz/cz/energetika/elektroenergetika/obnovitelne-zdroje/narodni-akcni-plan-pro-obnovitelne-zdroje-energie--169894/.
  2. MPO, odbor 3230. Národní akční plán energetické účinnosti ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 11 2017. https://www.mpo.cz/cz/energetika/energeticka-ucinnost/strategicke-dokumenty/narodni-akcni-plan-energeticke-ucinnosti-cr--150542/.
  3. MPO, odbor 32100. Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG). Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 11 2016. https://www.mpo.cz/cz/energetika/elektroenergetika/narodni-akcni-plan-pro-chytre-site-nap-sg--221568/.
  4.  MPO, odbor 31300. Národní akční plán čisté mobility. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [Online] 12 2015. https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-prumysl/automobilovy-prumysl/narodni-akcni-plan-ciste-mobility--167456/.
  5. MPO, odbor 32400. Národní akční plán rozvoje jaderné energeticky v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu . [Online] 11 2015. https://www.mpo.cz/cz/energetika/elektroenergetika/jaderna-energetika/.